Státní svátky
Státní svátek je den, který je spojený s historií státu. Připomínáme si významnou událost, která zasáhla do dějin naší země. Česká republika má takových svátků 7. Vánoce a Velikonoce, stejně jako celosvětový Svátek práce tedy nejsou státními svátky. Jsou to STÁTEM UZNANÉ DNY VOLNA. Patří sem:
- Velikonoční pondělí
- 1. květen - Svátek práce
- 24. prosinec - Štědrý den
- 25. prosinec - 1. svátek vánoční
- 26. prosinec - 2. svátek vánoční
Stručný přehled státních svátků
datum | co si připomínáme | rok | osobnosti, další info |
1. ledna | vznik ČR | 1993 | Václav Havel - první prezident ČR |
8. května | konec II. světové války porážka Německa |
1945 | osvobodily nás armády dvou států - Ameriky a Ruska |
5. července | příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje |
863 | přinesli nové písmo a jazyk, kterému lidé rozuměli |
6. července | upálení Jana Husa | 1415 | nesouhlasil s prodáváním odpustků byl upálen v německé Kostnici |
28. září | smrt svatého Václava | 935 |
zabil ho vlastní Bratr Boleslav |
28.října | vznik Československa | 1918 | Tomáš Garrigue Masaryk - první prezident Československa |
17. listopadu | smrt Jana Opletala SAMETOVOU revoluci |
1939 1989 |
nadvláda Německa, začátek II,světové války revoluce = velká změna konec vlády komunistické strany |
1. ledna
"DEN VZNIKU SAMOSTATNÉHO ČESKÉHO STÁTU"
Od roku 2001 slaví Česká republika tento den nejen jako první den nového roku, ale také jako připomínku toho, že dne 1.1.1993 se Československá federativní republika rozdělila na dva samostatné státy, a to na Českou republiku a Slovenskou republiku. Rozdělení proběhlo bez bojů po dřívější domluvě.
8.května
"DEN OSVOBOZENÍ"
V tento den si připomínáme konec II. světové války. Dne 8. května 1945 kapitulovala (vzdala se) německá vojska, Adolf Hitler o týden dříve spáchal sebevraždu. Naše území osvobodily armády dvou států - USA (Amerika) a SSSR (Rusko). Dlouhý čas jsme slavili tento svátek
(dříve 9.května) jako Den vítězství nad fašismem.
5.července
"DEN SLOVANSKÝCH VĚROZVĚSTŮ CYRILA A METODĚJE"
5. července slavíme výročí příchodu věrozvěstů (šiřitelů víry) Cyrila a Metoděje na naše území. Roku 863 je k nám pozval kníže Rastislav, vládce Velké Moravy. Tito bratři k nám přišli až z Byzance (dnes Turecko). Přinesli nám nové písmo (cyrilice) a nový jazyk (staroslověnština). Do té doby se v kostelech kázalo latinsky. Bohoslužbám ve staroslověnštině pak lidé lépe rozuměli.
6.července
"DEN UPÁLENÍ MISTRA JANA HUSA"
Mistr Jan Hus byl katolický kněz, který kritizoval církev za mravní úpadek a prodávání odpustků (možnost koupit si za peníze odpuštění za svůj hřích). Kázal v Betlémské kapli či na Kozím hrádku, do češtiny zavedl diakritiku (háčky a čárky). Církvi se jeho kritika nelíbila. Označila za kacíře (někdo, koho církev odmítá) a dne 6. července 1415 jej na koncilu v německém městě Kostnice nechala upálit. Po jeho smrti v Čechách propuklo husitství.
28.září
"DEN ČESKÉ STÁTNOSTI"
V tento den vzpomínáme na smrt knížete Václava. Byl to vnuk Bořivoje a Ludmily, kteří jako první panovníci naší vlasti přijali křesťanství. Kníže Václav žil spořádaný život a vyznával vládnutí bez bojů a prolévání krve.
Dne 28. září 935 byl kníže Václav na schodech kostela ve Staré Boleslavi zabit svým bratrem Boleslavem. Ten ho nechal zavraždit, aby se mohl ujmout vlády. Václav byl po své smrti prohlášen za svatého a později i za patrona Českého státu (patron = ochránce).
Připomínkou jeho osoby je např. jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, nebo text na naší dvacetikoruně, který zní: "Svatý Václave, nedej zahynout nám i budoucím".
28.října
"DEN VZNIKU SAMOSTATNÉHO ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU"
Připomínáme si výročí vzniku samostatného Československého státu ze dne 28. října 1918, jehož prvním prezidentem byl Tomáš Garrigue Masaryk. Událost se stala po skončení I. světové války a Československo se tak po staletích odtrhlo od Rakouska-Uherska a vlády Habsburků a stalo se demokratickou republikou.
17.listopadu
"DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII"
V tento den si připomínáme hned dvě důležité historické události.
První se stala v roce 1939. Bylo to na počátku II. světové války, kdy bylo Československo nuceno vzdát se Hitlerovi. Na protest proti tomu proběhla k výročí vzniku Československa (28.10.) demonstrace (demonstrace = protest) studentů. Němci tuto demonstraci krutě potlačili a při zásahu postřelili studenta Jana Opletala, který později zemřel. Studenti nadále protestovali.
Adolf Hitler pak nechal právě dne 17. listopadu 1939 zavřít české vysoké školy, některé studenty nechal zatknout a popravit, jiné poslal do koncentračního tábora.
O padesát let později roku 1989 se Československo znovu bouří. Na Národní třídě v Praze demonstrovaly tisíce lidí proti komunistickému režimu a nadvládě Sovětského svazu, která trvala od roku 1948, tedy přes 40 let. Lidé vyšli do ulic, zvonili klíči a s transparenty a českými vlajkami vyjadřovali nesouhlas s režimem.
Prezidentem demokratické republiky, která své hranice opět otevřela světu a začala psát novou éru našich dějin se stal Václav Havel. Tomuto převratu říkáme SAMETOVÁ REVOLUCE, protože proběhla velmi poklidně a hladce. (samet = hladká látka)