Češi a Židé
CO BUDU UMĚT
- Co je to Protektorát Čechy a Morava?
- Kdo byl hlavou protektorátu?
- Jak vypadala vlajka nacistů?
- Co je to GESTAPO?
- Jak se žilo obyčejným lidem za války?
- K čemu lidé využívali potravinové lístky?
- Kdo je to parašutista?
- Jak lidé parašutistům pomáhali?
- Proč se lidé báli udavačů?
- Proč proběhla 28.října 1939 v Praze demonstrace?
- Kdo demonstroval?
- Kdo byl při této akci zraněn a zemřel?
- Při jaké příležitosti se konala další demonstrace?
- Jak Hitler potrestal studenty?
- Kdy nechal zavřít vysoké školy?
- Kdo to byl partyzán a kde se ukrýval?
- Proč někteří Češi odcházeli bojovat do zahraničí?
- Ve které bitvě se uplatnili?
- Jak Hitler postupoval proti Židům?
- Jak byli Židé označeni, aby je každý poznal?
- Co je to koncentrační tábor?
- Kde takový tábor byl?
- Jak to v takovém táboře vypadalo?
Co už víme?
- Mnichovská dohoda dovolila Hitlerovi zabrat české Sudety
- od Československa se odtrhnlo Slovensko a vytvořilo Slovenský štát
- Slováci podporovali Hitlera
- zbytek našeho území pak Hitler zabral také
- První republika přestala existovat, vznikl Protektorát Čechy a Morava
Jak to bylo dál?
Němci na naše území nebyli pozváni. Říkali jsme jim OKUPANTI a jejich zabrání našeho území nazýváme OKUPACE. Němci chtěli, abychom se jich báli. Na Pražském hradě vlála nacistická červená vlajka s hákovým křížem. Oficiálně vládl prezident Emil Hácha, ale fakticky měl moc v rukou říšský protektor. Němci byli velmi krutí. Posílili vliv armády a tajné policie, které se říkalo GESTAPO. Zatýkali, věznili, mučili a popravovali lidi, kteří se proti německé nadvládě vzpírali. V Praze se začaly objevovat německé nápisy, ve školách se vyučovala němčina už od 1.třídy a vše, co mělo spojitost s českou historií muselo být vymazáno.
Prodloužila se pracovní doba, české továrny musely vrábět válečné zboží pro Němce. Některé zboží, především potraviny, bylo k dostání pouze na speciální potravinové lístky. Nedostatkem jídla trpěly převážně děti. Někteří lidé se přesto odmítli s nadvládou Němců smířit. Tajně poslouchali zahraniční rozhlas, podporovali domácí ODBOJ, skrývali paršutisty nebo jim pomáhali a žili v naději na svobodu, ale zároveň i ve velkém strachu. Dobře věděli, že je mezi lidmi i velký počet UDAVAČŮ, kteří podporují Němce a donáší jim informace o tom, co se kde děje. Věděli také, že kdyby se něco z toho, co tajně dělají, prozradilo, zemřeli by nejen oni, ale celé jejich rodiny.
Proč slavíme 17. listopadu státní svátek?
28. října slaví Češi výročí vzniku První rebubliky, samostatného Československa. Bylo tomu tak i v roce 1939, kdy nás už okupovali Němci. V Praze proběhly protinacistické demonstrace a nepokoje, kterých se účastnili převážně mladí studenti. Nacisté tyto demonstrace tvrdě potlačili. Během demonstrace byl střelou do břicha vážně zraněn student medicíny Jan Opletal. Navzdory lékařské péči Opletal po čtrnácti dnech zemřel. Na jeho pohřeb se sešlo několik tisíc studentů, aby uctili jeho památku. Z pohřbu se stala další velká demonstrace. Hitler byl děním v Praze velmi znepokojen, tak nechal 17. listopadu 1939 uzavřít všechny vysoké školy. Studenty nechal zatknout, devět z nich popravit a více než tisíc jich nechal odvézt do koncentračního tábora.
17. listopad pak vstoupil do českých dějin ještě jednou, a to v roce 1989, kdy proběhla tzv. SAMETOVÁ REVOLUCE. To jsme se zase bránili proti nadvládě Sovětského svazu...
Jak bojovali civilní obyvtelé proti Němcům?
Po mnoha krutých činech Němců na našem území sílil odpor k nacistům mezi českými lidmi. Mnozí vlastenci zakládali organizace, které proti Němcům bojovaly. Tiskly se letáky a časopisy s výzvami proti fašismu, muži odcházeli do hor a do lesů, kde zakládali dobrovolné ozbrojené oddíly, ničili mosty a napdali německé jednotky. Těmto lidem se říkalo PARTYZÁNI. Někteří lidé z nedalekých vesnic partyzány podporovali, nosili jim potraviny a ošetřovali jejich zranění, i když věděli, že za to mohou zemřít.
Proč v bitvě o Británii bojovali Češi?
Krátce po okupaci odcházeli mladí muži do zahraničí, vydávali se do Polska, Francie, Velké Británie a Sovětského svazu, odkud chtěli proti fašismu bojovat. Nejvíce mužů odešlo do Sovětského svazu a účastnili se i osvobození našeho území Rudou armádou. Velkou odvahu prokázali čeští letci v Anglii, podíleli se na bitvě o Británii a odráželi letecké útoky Německa.
Život Židů za války
Židům se za války žilo velmi špatně. Adolf Hitler neměl Židy rád a rozhodl se jejich národ zničit. Lidé židovské národnosti museli na oblečení nosit žlutou židovskou hvězdu, která všem dávala najevo, kdo je a kdo není Žid. Zakázali jim chodit do kin a divadel, zabavovali jejich majetek, v některých obchodech jim nechtěli prodávat zboží. Němci pak vypravovali tzv. TRANSPORTY, donutili Židy nastoupit do vlaků, které je odváželi do KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ.
Koncentrační tábor (tzv. "koncentrák" nebo "lágr") bylo místo, obehnané zdmi a ostnatými dráty. Bylo zde několik budov, zajatci byli ubytováni ve velkých skupinách, spali na dřevěných deskách, které sloužily místo postelí. Na jedné takové posteli spalo i pět osob. Koncentrační tábory loužily k ničení Židů a dalších obyvatel, kteří se Němcům znelíbili. Němci sem zavírali muže, ženy i děti. Lidé tu trpěli hladem, nemocemi, mučili je, mnozí z nich skončili v tzv. PLYNOVÉ KOMOŘE. Byli zde udušeni plynem, jejich těla pak pálena v krematoriích. Zajatce v tomto táboře hlídali němečtí vojáci Hitlerovy organizace SS. V Čechách se přechodnou stanicí stal Terezín, pevnost, zbudovaná za vlády Marie Terezie. Sem byli Židé posíláni a odtud pak transportováni do koncentračních táborů převážně v Polsku (Osvětim, Chelmno,...)