Národní obrození

Co budu umět

Proč se němčina stala jediným úředním jazykem?
Co je to obrození?
Jak se jmenovalo první československé knihkupectví a nakladatelství?
Jak se toto nakladatelství zasloužilo o šíření češtiny?
Jak pomáhalo šíření češtiny divadlo?
Co byla a kde stála BOUDA?
Kdo je to obrozenec a buditel?
Jmenuj tři důležité osobnosti českého národního obrození.
Jak se liší pohled Dobrovského a Jungmanna na češtinu?
Komu se říká "otec národa" ?
Na které bankovce má ČR podobiznu F. Palackého?
Která známá divadelní hra z tohoto období je pro nás důležitá a proč?
Kdo je autorem textu české hymny?
Kdo napsal hudbu k naší hymně?
Vyjmenuj alespoň 3 české spisovatele, kteří jsou považováni za obrozence.
Kdo napsal knihu "Babička"?
Kdo napsal dílo "Kytice"?
Kterým dílem se proslavil Karel Hynek Mácha?
Uveď 2 slova, vzniklá v období NO, která se neuchytila a nepoužívají se.

ČNO - české národní obrození

konec 18. - polovina 19. století

Za nadvlády Habsurků se naším územím šířila němčina. Josef II. se rozhodl uzákonit tento jazyk jako jediný úřední jazyk své monarchie. Proto se čeština vytratila z měst, z úřadů, z městských škol, z divadel i z literatury a používala se pouze na vesnicích. Koncem 18. století u nás sílí snaha o znovuvzkříšení českého jazyka a naší národní hrdosti. Toto období označujeme jako OBROZENÍ - snaha znovu obrodit, vzkřísit, obnovit češtinu.

O šíření češtiny se zasloužilo zejména české divadlo, a to jak divadla loutková (nejznámější loutkou byl Kašpárek, loutkářem Matěj Kopecký), tak kočovné spolky, které cestovaly po naší zemi a hrály hry v českém jazyce. První stálé divadlo, kde se hrálo česky, bylo divadlo BOUDA, které stálo na dnešním Václavském náměstí (tehdy Koňský trh).

"Bouda tato, jak již z názvu vysvítá, dřevěná, uvnitř plátnem potažená a slámou vycpaná, stála uprostřed koňského trhu naproti hospodě „u císařských“, zadním průčelím proti kašně, na níž nalezala se socha knížete Václava později více do předu pošinutá. Bylo to stavení podlouhlé, nepříliš vysoké a dosti primitivně zbudované, podobající se spíše nějaké kůlně či boudě, jakou vídáme u nynějších majitelů zvěřinců a opičích divadel; nebylo ani natřeno." Josef Jiří Stankovský

Z období národního obrození pochází divadelní hra dramatika Josefa Kajetána Tyla s hudbou Františka Škroupa, která se jmenuje "Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka". Vzešla z ní současná a jediná hymna naší země "Kde domov můj".

Dalším, kdo se významě o šíření našeho jazyka zasloužil, byl Václav Matěj Kramerius, který založil první české nakladatelství a knihkupectví. Nazval ho ČESKÁ EXPEDICE. Vydával české noviny a knihy, které pomáhaly šíření našeho rodného jazyka.

ČNO proběhlo ve třech fázích, ve třech obdobích.

Klíčovou postavou prvního období byl Josef Dobrovský. Byl to kněz a historik, který se zajímal o český jazyk, i když v jeho znovuzrození nevěřil a knihy psal německy nebo latinsky.

Jeho nástupce, Josef Jungmann, český spisovatel a překladatel, který v sílu češtiny věřil a češtinu používal. Sepsal důležité dílo, Česko-německý slovník.

Postavou třetího období ČNO byl politik, historik a spisovatel František Palacký - "Otec národa". Prosazoval myšlenku, že pod křídly Rakouska bude Čechům dobře, neboť se vyhne nadvládě Německa nebo Ruska. Chtěl, aby byl český národ rovnoprávným partnerem Rakouska. Sepsal "Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě". Jeho podobiznu najdete na české tisícikoruně.

Nejen tito tři pánové, ale mnohé další postavy národního obrození označujeme jako OBROZENCE či BUDITELE. Obrozenec neboli buditel je tedy ten, který se zasloužil o obnovení českého jazyka a české hrdosti. V této době sílí snaha obnovit český jazyk i pomocí nově vznikajících slov. Z doby ČNO pochází slova, která používáme dodnes, jako např. tuleň či knedlík. Některá uměle vytvořená slova se ale neujala. Víš, co je štítonožka či krmovařík? Vyzkoušej si, jestli odhadneš jejich význam - TEST.

Mezi nejznámější slova, která se během NO neujala, patří: