Středověk

Co budu umět?

  • Jak vypadala středověká vesnice?
  • Jak vypadala středověká Praha?
  • Jak byla středověká sídla chráněna proti nepřátelům?
  • Kdo je to rolník?
  • Kdo je to měšťan?
  • Kdo je to řemeslník?
  • Kdo je to šlechtic?
  • Jak dělíme šlechtice?
  • Vyjmenuj 5 povolání, kterými se lidé mohli ve středověku živit ve městech.
  • Jaký je rozdíl mezi pánem a zemanem?
  • Jaký majetek měla středověká církev?
  • Jak se chovali někteří kněží?

Karel IV. byl dobrý panovník. Vládl v míru, peoval o pořádek v zemi a podporoval rozvoj obchodu a hospodáství. Vesnice tvoilo asi 10 a15 dom, bydleli tu pedevším rolníci. To byli poddaní krále nebo šlechtice a museli mu odvádt dan. Aby si rolníci vydlali, prodávali to, co vypstovali. Museli také robotovat – pracovat zdarma na polích, která patila šlechticm nebo králi (odtud slovo ROBOTA).

 

Ve mstech ilo asi 3 a5 tisíc obyvatel. Jedinou výjimkou byla Praha, kde ilo asi 40 tisíc lidí. Praha byla tehdy tvoena temi částmi – Staré Msto (původní Praha), Nové Msto (založené Karlem IV.) a Menší Město praské, dnešní Malá Strana. Msta byla chránna příkopy, kamennými hradbami a branami, které se na noc zavíraly. Ve městě stály domy mšťanů, kostel a radnice. Města měla úzké uličky, které nebyly dlážné. Na ulicích se válely odpadky, městům chyběla kanalizace, šířily se nakažlivé nemoci. 

 

Lidé se dělili na šlechtu a poddané. Poddaní na vesnicích pracovali na polích - ROLNÍCI. Ve městech žili MĚŠŤANÉ (bohatí poddaní). Někteří lidé se živili obchodováním - OBCHODNÍCI, jiní se věnovali výrobě - ŘEMESLNÍCI. Řemeslník se většinou specializoval na jednu oblast výroby. I ve středověku existovali také žebráci, povaleči a místní blázni.

Více o POVOLÁNÍCH najdeš TADY.

Bohatí lidé – ŠLECHTA – se dlili na pány a zemany. Zatímco PÁNI ili na hradech, mli rozsáhlá panství, kam patily stovky vesnic a mnoho polí, pořádali hostiny, rytířské turnaje či lovili zvěř (a nkteí se dokonce podíleli i na vládě), ZEMANI byli chudší šlechtici, jimž patřila často jen jedna tvrz a jedna či dvě vesnice, někdy více. Slouili někdy na královském dvoe nebo ve vojsku.

ŠLECHTICI byli svobodní – nepodléhali nikomu kromkrále. Šlechta vždy stála po boku vladaře a snažila se ovlivňovat jeho rozhodování. Silnkrál dokázal moc svých šlechticů omezit, slabkrál jim neuml odolávat a často tak vládli více šlechtici, než samotný panovník. 

 

Karel IV. velmi podporoval církev. CÍRKEV vlastnila kostely, kltášery, lesy, pole, rybníky, nkteré vesnice i města s poddanmi. Bohatla vlastním hospodařením, ale hlavně z darbohatých šlechticů a krále. Někteří kněží pak zapomínali na příkaz křesťanské chudoby a žili v přepychu. Stejně jako lechta pak chtěli vládnout. Inu, král měl kolem sebe spoustu rádců, našeptávačů a těch, kteří by se nejraději viděli na jeho místě. Bylo velmi těžké udržet si všechny tyto "přátele" od těla a dokázal to jen opravdu dobrý a silný panovník.