Husitství

Co budu umět:

  • Jak vypadala situace v Čechách po smrti Jana Husa?
  • Kdo je to katolík a kdo kališník?
  • Jak se jmenovalo město na jihu Čech, které husité založili?
  • Jak se jmenoval vůdce husitů?
  • Podle čeho ho bezpečně poznáme na podobiznách?
  • Kdo byli husité?
  • Jak se žilo v Táboře?
  • Jaké zbraně používali husité?
  • Co víš o "Ktož sú boží bojovníci"?
  • Kdo byli křižáci?
  • Jak dopadly všechny křížové výpravy na husity?
  • Kde husité poprvé prohráli a kým byli poraženi?

Smrtí Jana Husa se podmínky v naší zemi vyostřily. Ti, co Husa neměli rádi, stáli proti jeho příznivcům. A tak se obyvatelé Čech rozdělili na dvě velké skupiny. Husovi stoupenci si na jeho počest začali říkat husité.

 

Husité si na břehu řeky Lužnice v jižních Čechách vybudovali město, které nazvali Tábor. Sem pak přicházeli lidé z celé země, kteří chtěli žít podle učení Jana Husa. Husité nedělali rozdíly mezi bohatými a chudými, ale měli vše společné. Po příchodu do Tábora odevzdávali svůj majetek do velkých kádí na náměstí.

 

Do Tábora přišel i chudý zeman Jan Žižka z Trocnova, který se brzy stal husitským vůdcem. Rozhodl se, že pro husitské vojáky, kteří nejsou vycvičeni k boji, upraví k boji zemědělské nářadí a vytvoří z nich zbraně. Novinkou je využití bojových vozů, ze kterých husité tvořili vozovou hradbu, která jim umožňovala lépe se bránit rytířům na koních. Do mezer mezi vozy byla umisťována děla.

 

Nespokojenost lidí vrcholí na konci července v roce 1419. To se dav lidí v Praze před Novoměstskou radnicí dožadoval propuštění vězněných husitů (stoupenců přijímání podobojí). Lidé vtrhli na radnici a některé konšely (radní) vyhodili z oken a zabili. Říká se tomu PRVNÍ PRAŽSKÁ DEFENESTRACE. (První proto, že nebyla jediná) Tato krvavá událost stála na počátku období, které dnes nazýváme HUSITSKÉ VÁLKY.

 

Na začátku husitských válek zemřel král Václav IV. Protože neměl dědice, má nastoupit na trůn jeho bratr Zikmund. Husité ale Zikmunda nemají rádi, protože se také podílel na smrti Jana Husa. (Víte jak?) Když Zikmund zjistil, že ho v Čechách za krále nechtějí, rozhodl se českou korunu dobýt silou. Čeští husité jsou ostatními považováni za kacíře (zradili křesťanství) a Zikmund toho využívá.

 

Papež, kterému se dění v Čechách nelíbí, vyhlašuje proti husitům takzvanou KŘÍŽOVOU VÝPRAVU. 30 000 vojáků, kterým se říkalo KŘIŽÁCI, pod vedením Zikmunda vstoupilo na naše území poprvé v roce 1420. Jan Žižka s husity ale křižáky porazil.

Jan Žižka ve svých bitvách nikdy neprohrál. Pomáhala mu nejen bravurní bojová strategie, ale i nadšení jeho bojovníků pro boj. Velmi je povzbuzovaly písně, které husité zpívali při pochodu do bitvy. Nejznámější je píseň „Ktož sú boží bojovníci“.

Zpěv této písně pomohl husitům vyhrát bitvu u Domažlic. Více než 100 000 křižáků při jedné z dalších křížových výprav vytáhlo do boje proti kacířským husitům. Zaslechli ale jejich píseň a tak se vylekali, že raději před bojem utekli.

 

Pro českou zemi to ale nebylo vlídné období. Války pustošily kraj, vojáci plenili území, ale i husité měli podíl na zuboženém stavu Čech. Nešetřili nikoho, kdo odmítal přejít na jejich stranu. Vypalovali kostely, kláštery i města. Pole byla bez rolníků, řemesla upadala, bylo málo potravin. Lidé toužili po míru, ale jednání mezi katolíky a husity nevedlo k dohodě.

 

Husité byli nakonec poraženi pouze husity. Část panstva, která se zpočátku přidala k husitům, se následně spojila s katolickým panstvem, věrným králi Zikmundovi. Toto vojsko se střetlo se zbylými husity nedaleko města Kolína ve středních Čechách, a to v bitvě u Lipan roku 1434. Češi tu bojovali proti Čechům. Obě vojska znala husitskou taktiku, husité byli nakonec poraženi lstí. Bitvou u Lipan tedy husitské války končí.