Revoluce 1848
HEIKE, Josef. József Heicke 23 [online]. [cit. 16.11.2014]. Dostupný pod licencí CC0 Public Domain na WWW: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:József_Heicke23.jpg
Co budu umět...
- Jaká byla situace v Čechách před revolucí?
- S čím byli Češi nespokojeni?
- Co je to cenzura?
- Kdy vypukly nepokoje ve Vídni?
- Co je to revoluce?
- Co císař během revoluce ve Vídni vyhlásil a kdy to bylo?
- Co je to konstituce?
- Co byly národní gardy a k čemu sloužily?
- Kdo byl Karel Havlíček Borovský?
- Proč ho lidé znali?
- Jaký název neslo setkání Slovanů v roce 1848 v Praze?
- Kdo tomuto sjezdu předsedal?
- Jak sjezd skončil?
- Co jsou to barikády a proč vznikaly?
- Kdo na nich bojoval?
- Jak dlouho trvala revoluce v Čechách?
- Co bylo úspěchem této revoluce?
Co předcházelo revoluci?
Za doby Marie Terezie se české země začaly velmi rychle průmyslově rozvíjet. Lidem se dařilo dobře, velký rozvoj nastal i v oblasti kultury. Romantismus (umělecký směr - viz K.H.Mácha) podporoval vznik různých kulturních spolků, pořádání plesů atd. Rakousku se přestával rychlý rozvoj Česka líbit. Mělo strach, že se tím oslabí jednota celé říše i vliv Rakouska na Česko.
V Rakousku po smrti Josefa II. vládli:
- jeho bratr Leopold II.
- Leopoldův syn František I.
- Františkův syn Ferdinand I. Dobrotivý
- Ferdinandův synovec František Josef I.
Revoluce 1848 v Čechách
Čeští vlastenci to neměli v této době jednoduché. Byli sledováni a pronásledováni státní policií, jejich díla podléhala cenzuře. Cenzura je kontrolování tiskovin. Pokud se nějaké dílo při kontrole nelíbilo, musel jej autor upravit, jinak bylo zakázáno. Čechům bylo také zakázáno, aby se podíleli na vedení státu.
Češi požadovali zrušení cenzury, roboty, chtěli, aby byla čeština stejně důležitá, jako němčina. České země by měly být součástí Rakouska, ale měly by mít částečnou samostatnost, např. aby u nás rozhodovaly české úřady.
V březnu roku 1848 se vzbouřili lidé ve Vídni a císař tak byl donucen vydat ÚSTAVU = KONSTITUCI. Začaly se tvořit dobrovolnické sbory, které měly za úkol chránit svobodu občanů. Říkalo se jim NÁRODNÍ GARDY. Změn bylo mnoho a ne všem obyčejní lidé rozuměli. Porozumět změnám jim pomáhal novinář a spisovatel Karel Havlíček Borovský.
Karel Havlíček psal i tzv. EPIGRAMY, tedy krátké vtipné básničky. V některých z nich kritizoval monarchii. Na některé z nich se podívejte.
V Praze se v červnu roku 1848 konal SLOVANSKÝ SJEZD, kde se sešli zástupci slovanských národů, aby se bránili Němcům. Na sjezdu si Slované slíbili přátelství a pomoc. Předsedou sjezdu byl František Palacký. Sjezd byl ale přerušen, protože v Praze došlo k nepokojům mezi studenty a císařským vojskem. Na mnoha místech vznikly barikády, opevnění z vozů, dřevěných předmětů a všeho, co je "po ruce". Revoluce byla během šesti dnů potlačena, císař ale nakonec přecijen robotu roku 1848 zrušil.
František I. a Napoleon Bonaparte
Vnuk Marie Terezie se s francouzským císařem potkal u Brna.
Nepokoje, které propukly roku 1848 v Čechách, byly podpořeny bouřemi a nepokoji z jiných koutů Evropy. Například ve Franci došlo v roce 1789 k velkým protestům a bouřím, které vyústily v revoluci. Říká se jí VELKÁ FRANCOUZSKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE. (Co že je to REVOLUCE?) Byl svržen král a vznikla zde republika. K moci se tak postupně dostával voják a pozdější generál Napoleon. Během revoluce zemřela i francouzská královna, původem Rakušanka a dcera Marie Terezie, krásná Marie Antoinetta. Byla popravena na gilotině.
Napoleon chtěl rozšířit svůj vliv do dalších částí Evropy. Ostatní panovníci se ho báli, proto mezi sebou uzavřeli dohodu. Tu podepsala Anglie, Rakousko a Rusko. Jejich konflikt vyostřil v roce 1805, a to nedaleko Slavkova u Brna, kde se uskutečnila tzv. "Bitva tří císařů". Napoleon zde porazil přesilu rakouských a ruských vojáků.